… konečně, a konečně je také k jídlu. Trvalo to dlouho, než jsem se odhodlala přihlásit na kurz pečení. Mnoho domácích pokusů ze všech možných receptů vždy končilo stejným výsledkem – totiž nepoživatelnou lepivou hmotou ve tvaru placky nebo skoro placky. Odhodlání k pečení prostě nestačilo a tak přišel na řadu odborný výklad a vedení, možností osobně si vyzkoušet, jak se s těstem správně pracuje. Byl to moc fajn den s partou prima lidí a velmi milou paní pekařkou a jejím manželem. Díky jejich radám dokážu konečně péct svůj vlastní domácí kváskový chleba a pokaždé se povede 🙂
Domácí potraviny
Výroba domácích potravin bez chemických přípravků, Návody a fotografie

Zbrojíme proti chřipce…
…jasně že výhradně přírodními produkty. Každý rok, pravidelně sušíme šípky, lipový květ (letos jsem to nestihla), nakládáme zázvor spolu s medem a citronem do slivovice – tzv. odčervovadlo (za název děkujeme do Kadova), vyrábíme česneková antibiotika, bezinkovou šťávu a louhujeme bezinkový květ rovněž ve slivovici. To se to pak krásně provádí prevence a popřípadě i stoná…
odborný dohled nad procesem šušení
…je trochu drsné chuti, ale oblíbené….
česneková antibiotika
…léčitelka Micka…stálý dohled nad pacientem…

Meruňkobraní
Konečně máme úrodu meruněk. Po šesti letech první. Oba stromy byly obalené tak, až se některé větve začaly lámat. Všichni členové rodiny dlabali meruňky podle chuti rovnou ze stromu, prostě senzace. Čerstvě utržená meruňka je prostě dobrota všech dobrot :-), jenže přímé ujídání nestačilo a do plodů se začaly nabourávat vosy a včely. Těch je letos taky požehnaně, alespoň u nás určitě.
Nastoupili česáči s košíky a ponořili se do větví mezi bodavý hmyz, kupodivu nikdo nedostal zásah žihadlem…
Domácí marmeláda je opravdu poctivá, sice holt je to patlání a binec v kuchyni, ale odměna je sladká
Do marmelády používám želírovací cukr, obvykle ho kupuju doma v Čechách, ale objevila jsem ho i u sousedů v Německu a zírala jsem za jakou cenu se prodává tam 🙁 , bohužel za opravdu velmi výrazně menší… a přitom je úplně stejný…
Samozřejmě knedlíky nemůžeme vynechat, uvařila jsem jich několik várek. Recept na těsto mám od mojí tchýně. Je jednoduchý a s těstem se dobře pracuje, protože se nelepí a při vaření knedlíky nepraskají.
30 dkg hrubé mouky, 1/4 l mléka, 1 lžíce oleje, špetka soli – smíchat a svařit na hodně hustou kaši, hotová dělá bubliny, pak nechat zchladit
do zchladlé kaše přidat 2 celá vejce a hrubou mouku podle potřeby tak, aby těsto bylo vláčné
vařit na mírném plameni, hotové knedlíky se zvednou ode dna a začnou plavat
…ani na včelky jsme nezapomněli, nechali jsme jim pár meruněk do sosáčku…
…a co s tím zbytkem ??? Naložit !!!

Musli špalíčky…
…jsou velice oblíbená dobrota naší rodiny. Veliká výhoda domácích musli špalíčků (tyčinky jsou malé, tvar špalíčku je lepší) je to, že si je můžete upéct jen z těch oříšků a ovoce, které vám chutná. Našla jsem si na internetu mnoho receptů a udělala jsem si z nich jeden svůj oblíbený.
Hotové zabalené špalíčky, velikost kapsová 🙂
Můj recept:
hrnek vloček (ovesné, žitné…) upéct na sucho na plechu cca 10min až začnou vonět, půl hrnku oříšků (mandle, vlašáky, lískové, kešu, pistáciové….) nasekat nožem na velikost dle vlastní chuti, půl hrnku sušeného ovoce (meruňky, křížaly, švestky, brusinky, borůvky..), lze přidat i čerstvé ovoce (banán, meruňka…), lžíci medu a ochutit kořením nebo kokosem a spojit např. domácími jablečnými nebo hruškovými povidly. Zamíchat v míse, směs vyklopit na plech na pečící papír. Válečkem na nudle uválcovat placku o tloušťce cca 2 cm a povrch uhladit. Péct (spíš vysušovat) v troubě, až bude placka tuhá, nesmí se spálit – nutno hlídat. Placka nesmí být moc měkká – měla by tendence k chycení plísně. Hotová zchlazená placka se nakrájí na tvary dle libosti.

Jablečný ocet…
… je vynikající, protože má jemně kyselou chuť. Používám jej hlavně do salátů, jinak se dá použít kdekoli podle chuti. Jediné, kde mi nechutná je na tlačence s cibulí:-). Dočetla jsem se i o jeho zdraví prospívajících vlastnostech a tak mi chutná o to víc. V čase chřipkových nemocí po ránu sobě i dalším členům rodiny dávám lžíci octa jako medicínu a opravdu to funguje. Vyrábím si ho doma už léta, v podstatě každý podzim zdobí naše okna v jídelně lahve s kvasícími jablky. Postup je velmi jednoduchý, pouze vyžaduje každý den ráno a večer promíchat obsah lahví, pak už si pracuje sám.
Jak na to?
1kg jablek – nastrouhat na hrubo včetně slupky, nacpat do pětilitrovky a zalít vodou cca 5cm nad jablka, zamíchat a lahev uzavřít pouze volně položeným talířkem. Týden nechat lahev na teplém místě a 2x denně promíchat. Po týdnu zcedit do lahví (se šroubovacím uzávěrem) a 21 dní nechat stát v temnu. Potom opět zcedit přes plátno do čistých lahví. Hotový ocet je dobré uchovávat v temnu a chladnu, pak vydrží celý rok.

Domácí konzervy…
…vyrábím pro účely „cestovací“. Naše dovolené byly lehce netradiční – bydlet s dětmi v hotelu a chodit dvakrát nebo třikrát denně na jídlo v přesně daný čas se ukázalo jako nemožné, protože zásadně neměly hlad v době oběda či večeře, a ten přišel v okamžiku, kdy jídlo nebylo k dispozici. Z toho vzniklo naše cestování – putování bez účasti cestovní kanceláře, což pro mě znamenalo zajistit jídlo po čas cesty a pobytů v apartmánech. Rozhodně se mi nechtělo strávit dovolenkový čas v kuchyni a tak jsem nastudovala výrobu domácích konzerv a pustila jsem se do nich. Pak už to byla rychlovka, maso nebo omáčku vyklopit a ohřát, vedle uvařit brambory či těstoviny…a bašta byla hotová za chvilku. Každý rok jsem něco vylepšila a dnes vyrábím např. vepřovou konzervu (na přání dětí) po celý rok.
Recept je velice jednoduchý: vepřové maso (bůček, krkovici, plecko) nakrájím na větší kostky, dám do pekáče, osolím, opepřím, okmínuji….kořením podle chuti, žádné odměřování. Pak maso peču asi hodinu, hodinu a půl – (podle množství) a podlévám vodou, aby vznikla šťáva. Hotové masové kostky napěchuji do menších skleniček a až k obroučku zalévám vypečenu šťávou. Jako zálivku lze také použít vyškvařené sádlo. Uzavřené skleničky postavím do pekáče na jehož dno dám 2-3cm vody a peču v troubě 2hodiny na 200 st.

Slunce…
… navodilo doma velice příjemnou atmosféru. Jemná barvička tulipánů jako by sváděla boj zimy s očekávaným jarem…to jsou takové moje „nabíjecí“ okamžiky
Překvapilo mě, kolik lidí si peče doma chleba, rohlíky i housky. Prošla jsem staré kuchařky po babičce, recepty na internetu a pustila jsem se do pečení – a toto je první pokus o domácí chleba. Vzhledově i chuťově je povedený, jen je trošku nižší než by měl být… Nevadí, příští týden to zkusím zase.

Nakládáme zelí
Nakládáme zelí
potřebujeme:
kadečku, nakrouhané zelí, vinné nebo zelné listy,sůl,
kmín, cibuli, talířek a žulovou kostku
Na dno kadečky jsme položili vinné listy…lze použít také zelné listy…
pečlivě na celou plochu dna…
čerstvě nakrouhané zelí bez košťálů…
hrubě pokrájená cibule, sůl a kmín…
do kadečky jsme dali první část zelí a drobet cibule se solí a kmínem…a čistou dřevěnou latí jsme šťouchali a šťouchali….a tak stále dokola….
ke konci jsme museli ubírat šťávu…
zelí jsme došťouchali, odebrali nadbytečnou šťávu, povrch jsme pokryli další vrstvou vinných listů….celý obsah jsme zatížili porcelánovým talířkem a žulovou kostkou…
kadečku jsme zavřeli víkem a do žlábku jsme nalili převařenou slanou vodu…a teď už se jen těšíme na výsledek…
(recept jsme převzali od babi A. a dědy V. ze Šumavy – jim se zelí vždycky povedlo)