Madrid …

… prodloužený víkend  v hlavním městě byl krásný a v mnoha ohledech i poučný. Nikdy jsem ještě nebyla ve Španělsku, takže jsem byla plná očekávání. Madrid je opravdu metropole se vším všudy, mraky lidí, rušná doprava, neustále nacpané metro,  krámečky, obchody a hospůdky téměř na každém kroku.  Život tady pulzuje téměř bez přestávky, každý den, každou noc…. a přesto je všude čisto, uklizeno, lidé přívětiví a usměvaví, bylo nám s nimi dobře.  Jediný problém nastal v komunikaci, jelikož jen velmi malá část místních lidí dokáže hovořit jinou řečí než španělsky a to bez rozdílu věku.  Nicméně ani toto nebylo nepřekonatelné, protože všichni mají vůli se „jakkoli domluvit“ třeba i  rukama nebo krásnou směsí slov – kus německy, kus anglicky, italsky…co kdo uměl nebo si vzpomněl.  Ve muzeích a veřejných budovách dbají na bezpečnost, všichni návštěvníci musejí projít rámem a nechat si tašky zkontrolovat rentgenem, což trochu zpomaluje vstup, ale člověk se pak může poklidně kochat a nic mu nehrozí :-). Uprostřed města jsou velké parky,  pečlivě udržované a plně využívané k procházkám i ke sportovním aktivitám. Jak vidno, tak i velká města mohou být příjemným místem k žití 🙂

Královský palác

monument Alfonza XII

park Retiro

.. tapas …

Vánoční trhy…

… v Salzburgu mají příjemnou vánoční atmosféru. Všude voní dobroty, svařák a punč…kam se pohnete. Jediné mínus je, že je všude hodně lidí, takže se člověk neustále s někým postrkuje.  Ovšem mimo město, v okolních vesnicích či městečkách, dokonce i na hradech pořádají malé komorní trhy. Tam většinou turisté nejezdí, a tak je tu milo a klidno. Lidé se scházejí, popíjejí a ochutnávají  a hlavně si spolu povídají. Žádný nákupní shon, nervozita..  Moc se  mi to líbilo.

Pohled na Salzburg z Geisbergu

na Geisbergu

Na kole…

… trávíme dovolenou moc rádi.  Projíždět se po prašných cestách a sledovat krajinu, vesničky, rozkvetlé nebo čerstvě posekané louky, navštěvovat hrady a zámky to je moje…  Ne že bych nejezdila do zahraničí a k moři, ale ty naše české vísky jsou prostě srdeční záležitost.  Letos jsme se ubytovali v Hořičkách u Jaroměře. Krásná vesnička na kopci, krásné bydlení na statku, kde paní domácí vyráběla  sýry, tvaroh a máslo. A také s nimi krmila své hosty a to byla fakt ňamka. Posilněni vynikající domácí snídaní jsme vyráželi do terénu. Nemohli jsme opominout Babiččino údolí a zámek Ratibořice, ani Kuks a skalní betlém.  Díky krásnému počasí bylo všude poměrně dost lidí, takže focení bylo náročné, pořád byl někdo v záběru :-).  O to víc jsme se věnovali  rozkvetlým parkům, krásám přírody a nápadům šikovných lidí se smyslem pro humor.

pohled směr Česká Skalice

pravý, nefalšovaný domácí jahodový blboun s domácím tvarohem a máslem

Ludrův mlýn nedaleko zámku Ratibořice

hrnkoplot u  mlýna

Staré Bělidlo

…když je v mapě napsáno Červený most  a on je opravdu červený …

Kuks
zahrada Kuksu

Betlém

Šumava …

… na kole, to je paráda. Tentokrát jsme zvolili Modravu. Vzhledem k tomu, že nejmladšímu členu jsou čtyři roky a část cesty se vezl s kolem na tyči a část cesty jel sám, vybrali jsme trasu z Antýglu na Březník a zpět.  Je to velmi příjemná cesta  s mírným, ale soustavným stoupáním. Pokochali jsme se pohledem na Vchynicko-Tetovský  kanál, přejeli jsme Hradlový most a pokračovali jsme po silnici na Modravu. Po občerstvovací přestávce pokračujeme podél Modravského potoka. Pochopitelně jsme nevynechali koupel v jeho pekelně ledové vodě, malej ďáblík se přesně dle našeho očekávání vyráchal v oblečení :-). Naštěstí jeho osobní tým byl vybaven několika sadami náhradního oblečení, takže jsme mohli pokračovat bez jakékoli újmy dál. Pod Březníkem jsme se pokochali pohledem na  chatu a naproti na Lisý. Ještě jsme se vyhecovali vyjet úplně až k chatě, ale tam bylo zavřeno a pouze nějaký pán tam prodával turistické známky. Osvěžili jsme se tedy vlastními  teplými nápoji.  Cestu zpátky jsme jeli pomaličku, protože ďáblík jel sám a musel pořád brzdit, aby se mu to moc nerozjelo. Zvládl to bezvadně bez pádu až na Modravu, pak byl opět připojen na tyč. Zbytek cesty nás popoháněl, že má hlad a těší se na řízek – a tomu se nedá odolat 🙂

DSC_0721

Pohled na Vydru z hradlového mostu

DSC_0728

DSC_0729

Modravský potok

DSC_0732

pohled na Březník

DSC_0731

pohled na Lisý

DSC_0876

večer v Hartmanicích, sledujeme letecký balonový provoz

DSC_0886

Kréta – výlet po klášterech

Na Krétě se nachází mnoho kostelů, kostelíků, kapliček a klášterů. Obvykle jsou velmi opečovávané, nabílené či krásně malované. Mnoho z nich je veřejně přístupných a tudíž turisty hojně navštěvovaných. Opravdu je na co koukat. Vnitřní výzdoba kostelíčků a kapliček je přímo okouzlující.  Starobylé ikony na stěnách, zlaté ozdoby a přívěsky, čerstvé květiny … plamínky svíček zapíchaných v mísách s pískem dokreslují milou atmosféru…. Kláštery jsou skromně zařízené, též působí přívětivým dojmem.

Klášter Kapsa se nachází na  jihovýchodním pobřeží. Nad ním je ve skále poustevnická jeskyně s kapličkou. Odsud je krásný výhled na moře i do soutěsky.

DSC_0135

DSC_0149

DSC_0154

DSC_0155

DSC_0164

DSC_0172

 

Klášter Toplou se nachází na severovýchodním pobřeží.  Uvnitř je muzeum historických zbraní, technických  artefaktů z 2. světové války a samostatnou část tvoří staré ručně psané knihy a obrazy.

DSC_0299

DSC_0283

DSC_0292

DSC_0287

 

DSC_0286

DSC_0277 – kopie

 

Klášter Svatého George z Sellinari se nachází doslova na dálnici mezi Heraklionem a Agois Nikolaos.

DSC_0651

DSC_0653

DSC_0654

DSC_0655

DSC_0667

 

 

Kréta

Naše letošní dovolená na Krétě byla hlavně o výletech po ostrově. Myslím, že sáhodlouze popisovat krásy přírody a památek nemá smysl, protože je toho plný internet.  Takže jen pro info – bydleli jsme na jižním pobřeží v malé vesničce Myrtos, vzdálené asi 15 km západně od Ierapetry. Jih ostrova je stále málo zaplněn turisty, což přináší klid a pohodu. Ubytování v soukromém apartmánu jsme si zajistili bez cestovky. Na oběd či večeři jsme chodili do taveren a snídani jsme si koupili u pekaře nebo v místním obchůdku. Byla to moc prima dovolená, plná zážitků, setkání s milými lidmi, řeckých dobrot a teplého moře…

DSC_0052

DSC_0037

Myrtos a jeho pláže

DSC_0002

Kavárna, kde kromě kávy po celý den dostanete ráno výbornou řeckou snídani

DSC_0333

Taverny na pobřeží …

DSC_0334

výhled z taverny na pláž

DSC_0343

Pohled na Myrtos z výšky

DSC_0351

DSC_0378

Také nad Myrtosem jsou vykopávky z Mínojské doby

Páteční lyžovačka…

…první letošní. Doma je  pošmourno, zataženo a Šumava nabízí sluníčko s téměř ideálními sněhovými podmínkami. Víkendové lyžování rodina jednohlasně zavrhla. Všední dny ubíhaly a pořád se to někomu nehodilo. Pátek byla poslední možnost a mužská část si opět nemohla vzít volno z práce, tak jsme si daly dámskou jízdu a bylo to moc fajn. Na sjezdovce bylo pár lidí, u vleku skoro žádná fronta – co víc si přát?  Užívaly jsme si  to celý den,  přes poledne jsme si daly oběd, horkou čokoládu a kávu, opalovačku,  prostě pohoda, klídek, jazz….ani se nám večer nechtělo zpátky do města.

DSC_0484

DSC_0494

DSC_0485

 

Vídeň…

Vždycky jsem si přála jet do Vídně a projít se po městě, kde je spousta historických památek, muzeí, galerií, divadel, parků…a kde se můj pradědeček vyučil na krejčího.Loni to konečně klaplo. Vyzbrojeni průvodcem a foťákem jsme se šli s velkým davem turistů podívat…

…na právem nejnavštěvovanější místo – zámek Schönbrunn s rozlehlým parkem a altánek Gloriete, kde jsme si stylově dali vídeňskou kávu a dort, bohužel je kavárna umístěna v zadní části, takže se současně nemůžete pokochat pohledem na zámek

DSC_0358

DSC_0347

…na Dóm Svatého Štěpána

DSC_0258

na zámek Belvedere a zahradu

DSC_0311

DSC_0304

…a na Karlskirche

DSC_0297

…a na rozkvetlé parky

DSC_0279

…a několikrát ochutnali její klasiku – Sacher

552

…a shlédli jsme výstavu obrazů Gustava Klimta

…a prošli jsme Prater, který byl díky mizernému počasí skoro prázdný, ale navzdory tomu všechny atrakce fungovaly dál

…a zašli jsme do pivovaru Sieben Stern Bräu a ochutnali  7 Stern Bräu a k tomu vídeňský řízek se salátem

…akorát krejčovskou dílnu – pradědův „učňák“ jsme nenašli

 

 

Hvar

Letos jsme navštívili ostrov Hvar. Dovolená ve znamení pohody a klídečku…Ostrov tvoří horský hřeben, který jej rozděluje na část lépe a hůře přístupnou – starým tunelem, jímž projede maximálně auto o velikosti dodávky . Hvar je poměrně velký a nad očekávání zelený, žádná vyprahlá země. Přístupný je pouze trajektem ze Splitu nebo z Drveniku. Hlavní město se jmenuje Hvar, další větší město je Jelsa a Stari Grad. Nejvyšší vrchol se jmenuje Sveti Nikola, je přístupný pěšky i autem. Cestování po ostrově je velice romantické, úzké silničky, ostré zatáčky, krásné výhledy, pomalá jízda je nutná… Část silnic už je opravena a rozšířena, je to sice pohodlnější jízda, ale nic si neužijete….

DSC_2991 pohled ze Staré Nedjelje… zde jsme byli ubytovaní v apartmánu
DSC_2979
 pohled na Hvar z Drveniku
DSC_3108
 Jelsa…zde naleznete krásné historické centrum, nákupní středisko, lékaře a lékárnu popř. nemocnici
DSC_3125
 pohled z vrcholu Sveti Nikola na Paklene otoky
DSC_3198
Stari Grad … doporučuji restauraci Ermitaž – výborná obsluha, jídlo, víno, káva, prostředí i ceny…