A jsem v tom zase. Zase po třiceti letech pletu a háčkuji pro malý dítě. Docela mě potěšilo, že jsem to nezapomněla.  Sice mám trošku problém s velikostí, ale na internetu se dá dohledat skoro všechno. Zaplať Bůh za něj.   Oprášila jsem jehlice, nakoupila vlny a pletu mrňavý ponožky.  Je to sranda  práce, ponožka za večer :-). Poslední projekt byla čepice s bambulí a nákrčník.  Pár večerů háčkování a párání ( asi  stokrát) až se mi to podařilo trefit na správnou velikost. Malá slečna si svůj první ručně dělaný model pochvaluje (pravila její mamka). Mám radost.  Už mi svrbí ruce na další motání. Škoda že těch zimních čepic neunosí víc 🙂 za jednu zimu.