Sirob

Na cestě po severních Čechách, jsme potkávali na poli hromady cukrové řepy.  V našem kraji se už téměř nevyskytují.  Manžel nám hned v autě vyprávěl, že babička běžně vařila sirob. Samozřejmě to hned upoutalo moji pozornost. To musím zkusit.  Jenže kde vzít řepu? Hromady na poli se přímo nabízely, ale jsme staří poctivci a krást se nám nechtělo.   Naštěstí i dnešní zemědělci ztrácejí své plody po cestě a ve škarpách… tož máme čtyři kusy zachráněných bulviček.

Překvapilo mě, kolik lidí se vaření sirobu zabývá. Prostudovala jsem mnoho receptů a návodů na internetu, lišily se minimálně. Rozhodla jsem se pro dva postupy, mám přece čtyři řepy, nakonec porovnám výsledky, a přístě už  budu vařit „na jisto“. Nakonec byl výsledek obou postupů skoro stejný 🙂

Základem je samozřejmě bulvy  dokonale omýt (drbala jsem je kartáčkem)  a oloupat – škrabkou na brambory to docela šlo.

Další fáze je nastrouhat řepu na plátky nebo nudličky – žijeme v moderním světě – budeme strouhat pomocí robota, čili je nutné bulvy nakrájet na menší kusy.  Jde to těžce, řepa je dost tvrdá.

Nastrouháno, obě řepy se vejdou do velkého kastrolu na polévku, zalito vodou  a vaříme na mírném „ohni“ (na elektrickém vařiči :-)) první várku.  Po hodině sléváme první vývar do připravené nádoby.  Řepu zaléváme další vodou a opět vaříme. Postup opakujeme  třikrát.

Vzniklý vývar  ze všech várek dál pomaličku vaříme, mícháme a hlídáme. trvá to poměrně dlouho, já jsem s redukováním strávila čtyři hodiny. Barva vývaru se pomalu mění ze světle béžové na medovou, a krásně to voní…  Výsledná hmota je medové konzistence, příjemně sladké chuti a vůně. Hlavně pozor ke konci, je třeba stále hlídat a míchat, připaluje se!

Podle pokynů receptů jsem hotový sirob nalila do skleniček (ze čtyř řep vznikly tři skleničky sirobu) a zavařila. Takto by měly vydržet minimálně do příští úrody.  Jaké máte zkušenosti se sirobem vy? Vařily jste jej nebo z něj vaříte či pečete?

Napsat komentář